Plavecký syndrom
Swimming puppy syndrom – Plaváček
Moje zkušenost
Musím se přiznat, že jsem se s tímto termínem nikdy dříve nesetkala , až se „ plaváček“ narodil v našem posledním vrhu. Matka zcela v termínu a přirozenou cestou porodila tři zdravá štěňata .Vrh byl váhově velmi vyrovnaný a dva týdny se miminka jevila naprosto v pořádku.Na začátku třetího týdne jedno štěňátko začalo pohybově zaostávat a vypadalo stále více „placatě“ .Zadní nožky jako by byly bez života a každým dnem sourozenci začali „ plaváčka“ vývojově předhánět. Bylo nám jasné , že něco není v pořádku.Bylo nám jasné ,že malý pejsek nebude jenom líný a tlustý , ale že bude mít zdravotní problém. Neměl žádný pohyb, neotáčel se , a proto se jeho hrudník stával stále více plochým.
Snažili jsme se najít co nejvíce informací, konzultovali s přáteli chovateli, veterináři a hledali možnost jak malému pomoci.
Nejdůležitější bylo , aby se hrudní koš začal správně formovat a orgány uvnitř se mohly vyvíjet a růst jak mají . Malý pejsek dostal speciální krunýřek , který měl napomoci hrudník zaoblovat . Každý den jsme prováděli rehabilitační cvičení na posílení svalstva končetin. Problém nastal i s vyživováním. Rychle rostoucí a zdraví sourozenci , kteří pevně stáli na vlastních nožkách , byli vždy rychlejší a dokázali během chvilky vyprázdnit matčiny cecíky. Museli jsme začít pomalého „plaváčka“ krmit z lahve.
Hrudník se formoval velice pomalu a jako komplikace se přidala pneumonie. Hrozilo nebezpeční vpáčení prsní kosti. Chvíli se všechno zdálo zbytečné a naděje , že se nám podaří malého „vypiplat“ nebyla veliká. Klasická veterinární medicína nám nebyla schopna pomoci a zazněl i návrh pejska uspat. Moc jsem se trápila a měla strach, zda jsem již nepřekročila tu pomyslnou hranici a malé štěně netrpí. Jeho vůle a houževnatost k životu byla obrovská . Náhoda mě přivedla k homeopati .Spojila jsem se paní Veronikou Netušilovou a MVDr. Jiřičkou a začali jsme podávat homeopatika.Malý pejsek začal dělat doslova zázraky během několika dnů . Svaly na zadních nohách posílily. Hrudník ze zformoval do správného tvaru a mohli jsme sundat krunýř. Nahradili jsme ho šátkem , který vytvořil jakýsi závěsný aparát a v něm se pomaličku začal učit chodit. V osmi týdnech se sám poprvé postavil na vlastní nohy.
Rehabilitace šla rychle kupředu. První kroky , první rychlé kroky, první běhání venku a první zdolání schodů. V deseti týdnech pejsek odchází do nového báječného domova. Je veselý, hravý , plný lásky a očekávání.
Nebude chovný , ale je milován a bude dávat lásku plnými doušky . Vyhrál svůj nelehký boj o místo na světě a já i celá moje rodina jsme na něho velice pyšní! Děkujeme i jeho novým majitelům, kteří pomohli s jeho doléčením a vytvořili pro něho krásný domov.
Naše veliké poděkování Veronice Netušilové a MVDr. Michalu Jiřičkovi za spolupráci a výborné rady!
P.S. Jsou věci mezi nebem a zemí ! Věřím, že tento pejsek přišel, aby nás něco naučil ...
Odborný pohled
Štěňata, která trpí tímto syndromem , se mohou omezeně pohybovat . Nejsou schopná stát a proto zůstávají ležet pouze na břiše.Následkem toho se hrudní koš zplošťuje. Pokusy a pohyb vypadají kvůli nesprávné poloze jako pohyb při plavání, z čehož vyplývá i název tohoto syndromu. Nejčastěji se vyskytuje u plemen s krátkou a kulatou lebkou ( takzv. brachycefalů – mops, francouzský buldoček, šicu …). Příčina syndromu není objasněna. Není doložena ani vyvrácena genetická predispozice. Plavecký syndrom nelze kategoricky považovat za důvod k uspání psa.
ve věku tří týdnů
poprvé ve formovacím krunýři
první kroky ve věku osmi týdnů
devět týdnů
5 měsíců
7 měsíců starý spokojený Cyril
Cyril v osmi měsících
Cyrílek v salonu - 15 měsíců
Cyrílek na výletě - vánoce 2009
Zárubovi, moc děkujeme za nádherný a láskyplný domov, který u vás Cyrda má!
Podívejte se na video , podle kterého jsme vyrobili speciální krunýřek
http://www.youtube.com/watch?v=AI9TVaJbhi8
Dovětek z pohledu veterináře - Dr. Dandie se vyjadřuje :
"Jde o vzácné ,většinou kongenitální znetrvoření s dovnitř hrudníku vtažením prsní kosti. U postižených štěňat lze pozorovat ztížené dýchání. Léčba není známá. Růstem se může toto spontánně zlepšit".
Tolik jediná citace v odborné české veterinární literatuře ( Klinická praxe u psů , Pectus excavatum , kol. aut. , vyd. H & H Bratislava , 1996 )
Zahraniční prameny týkající se tohoto syndromu jsou obsáhlejší.
Jedná se o onemocnění , které může mít genetický původ nebo být vyvoláno chybnou výživou březí feny ( příliš bílkovinná strava). Může také jít o poškození neurosvalových spojů , zpomalený vývin svalů a neuropatie . Ovšem nic z toho doposud nebylo potvrzeno či vyvráceno .
Mé zkušenosti , jako veterináře , jsou poněkud rozpačité .Takto postižené štěně má v progresivním vývinu tohoto onemocnění kromě problémů pohybových také problémy s příjmem potravy ( nutno dokrmovat ) , bývá apatické . Léčba v tomto konkrétním případě byla popsána výše . Nebylo vzpomenuto na doplňkovou léčbu - vitamíny , minerály .
Musím zopakovat již napsané . Nad takto postiženým jedincem nelze lámat hůl . Jeho osud záleží na trpělivosti chovatele , jeho cílevědomosti a vůli . Pro mne je to další kamínek do mozaiky řešení problémů téměř neřešitelných .
I moje první osobní zkušenost s homeopatiky mě utvrdila v tom , že by jim měl být dán i ve veterinární medicíně větší prostor.
Chcete se dozvědět více : Svět psů 4/2008 - Plavecký syndrom vyléčen
